"Jste to jediný, co mám"

1. ledna 2014 v 16:28 | Kristýna Ch. |  Raego > Info

Chci, abyste tohle věděli. Zasloužíte si to. Poslední dobou nejsem moc štastnej. Snažím se bejt, ale jde to těžko. Vidíte to sami, kdo viděl "Definici Lásky" ví jak jsem špatnej herec. Prostě to na mě poznáte. Až včera se to zlomilo. Proč ? Tenhle rok skoro zavraždil mojí víru. Byl to kurevsky těžkej fight. Musel jsem bejt u toho, když mi pohřbívali kamaráda, co ve mě viděl toho "muzikanta", když každej říkal ne. Rozpadla se mi rodina a oba mí nemocní rodiče zůstali sami. A ty lidi u kterejch jsem si myslel, že jsou mí noví přátelé a mentoři, byli jenom obchodní zástupci, kterejm na konci jde jenom o debilní výdělek. Zatímco jsou stoupal, viděl jsem jak se svět kolem mě rozpadá a i kdybych z toho výtahu vystoupil nic by to nezměnilo. Když se česají jablka, je potlesku hodně, ale když se sází slyšíte jen vítr. Nakonec se v tom frmolu octnete ve světe, kde nejvolanější číslo na vašem telefonu je číslo na taxi. Pořád se někam ženete, že už na konci nevíte zda utíkáte před nečím nebo jdete za nějakým cílem. Teď už vím. Tenhle rok by se skoro dal považovat za prohru, kdyby se nezvážil jeden fakt. Jeden malej malej fakt, kterej převrátil všechny tyhle skutečnosti a dal tomuhle nový pohled. Já možná nemám miliony na účtě, nemám perfektní rodinu s perfektní zázemím a rozhodně nejsem nekrásnější člověk na světě a taky žiju ve světě, kdy většinu zajímá jen, co z vás můžou mít. Ale mám vás. A neni to ta debilní fráze, co píše každej umělec, aby se zavděčil. Nedokážu popsat, jakej pocit mám, když se podaří někoho z vás udělat štastným. Dostávám denně tolik dopisů, s tím, že se lidi po proslovech na koncertě rozhodli fakt naplno žít, bojovat s nemocema nebo si jít za svym snem, že kolikrát nevim co napsat. Uvědomíte si díky tomu, že vaše práce má smysl. A že i když je kolem toho tolik nápasnejch, falešnejch šašků na konci dne, jediný o koho jde je stejně ten člověk, na druhý straně reproduktoru. Ten člověk, který věří v lepší zítřky. Kdykoliv procházim timhle šedym světem, někdo z vás mě zastaví a dá mi mikrofon a řekne ukaž mi ten tvůj krásnější svět a pak se najednou octnu na podium a je plnej sál. Skoro by člověk v tomhle chamtivym světě zapomněl, jak skvělej charakter, maj ty lidi, co věřej v kluka z Kladna a nechtěj za to nic, jen ho vidět štastnýho a takovýho jak je nejlepší. Kdykoliv jsem někdy zakopnul, byli jste tu. Dostali jste mě zpátky do rádia, do televize i ty čísla na youtube jsou vaše zásluha. Já byl jenom výrobce. A proto tenhle rok se dá považovat za výhru. Už chápu, že jsou věci, lidi a okolnosti, které se nedají změnit. Ale taky chápu, že to nejcennější co mám, je ta holka s rovnátkama a špatnou pletí z polorozpadlý rodiny, co se díky mě nebojí usmát. Ten chlap, co celej den jezdí autem, aby uživil svojí rodinu a poslouchá při tom nahoru. Je to ten nepopulární kluk, kterej ve škole dostává výsměch a chápe vodopád.Ten normální obyčejnej člověk, co ještě nezapomněl na ten vnitřní hlas, kterej mu nevelí bejt zmrdem, protože je to populární. Je to ten člověk, co právě teď čte tenhle status a ví, že rok 2014 bude rok, kdy nepůjdeme po velkých cílech, ale po malých krůčcích, pravidelně krok za krokem dojdeme společně tam, kam naše cesta pokračuje... a to vykouzlit úsměv na tváři a probudit víru tam kde není ......protože spolu jsme nejsilnější.

Děkuju vám, za důvěru.


Váš R.

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Nikk Nikk | Web | 1. ledna 2014 v 16:32 | Reagovat

To napsal nádherně :O

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama